O mlékojedech

Obec Mlékojedy leží ve staré kulturní oblasti se stopami prehistorického osídlení. Ves se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1352 v soupise papežského desátku litoměřického děkanátu pod jménem Mlékovice.

Podle údajů, uvedených v německé kronice obce Mlékojedy, byla tato kronika založena v roce 1926. Dějiny a události obce Mlékojedy jsou tedy většinou známy ze zápisů v kronice města Litoměřic, zapsaných tehdejším kronikářem Juliem Lippertem a městským archivářem Heinrichem Ankerlem. Další informace můžeme částečně vyčíst z matričního úřadu kostela v Litoměřicíc.

První písemné záznamy o dějinách osad Želetice – Mlékovid a Prosmyků pocházejí, dle dějepisu města Litoměřice, již z roku 1379. V této době to byly již pravděpodobně obce rozsáhlé, což potvrzuje fakt, že v bývalých Mlékovidech byla již v roce 1384 vlastní fara katolické církve. Pravděpodobně ale byly tyto osady založeny již dříve. Dle německé kroniky byla zdejší obec za vlády krále Vladislav II Jagellonského v roce 1500 pojmenována na Mlékojedy. Poznámky o této obci se již najdou ve spisech z roku 1235.

Z doby Přemysla Otakara I. byly zde v obci již větší statky zemědělské, které patřily bohatým občanům litoměřickým. Tyto statky zásobovaly v tehdejší době město Litoměřice různými potravinami. Občané obce Mlékojed byli původně katolické víry, v době reformy husitské, později protestantské. Kázal zde i farář evangelický, ale v pozdější době nastoupila zde zase víra katolická.

Založení kostela sv. Martina

Zdejší kostel byl pravděpodobně založen za vlády českého krále a císaře Karla IV., a to v roce 1346 – 1378. V roce 1384 měl tento kostel již vlastního faráře. Investor a patron kostela sv. Martina v Mlékojedech byl, dle údajů německé kroniky, jeden bohatý občan z Litoměřic, který vlastnil i v obci Mlékovidy několik domků. V roce 1400 prodal patronátní práva na kostel jinému občanu, ten zas jinému občanu, a pak během doby přešel kostel do majetku města Litoměřic.

V době reformátorské – husitské a Lutherovy byla jako v městě Litoměřicích, tak i v Mlékojedech v kostele sv. Martina víra protestantská, a to od doby 30-leté války, která trvala od roku 1618 až do roku 1648. Po této válce nastalo pronásledování výše uvedených církví a krátce na to byl kostel sv. Martina v Mlékojedech převzat správou kostela Litoměřického, učiněn filiálním kostelem kostela v Litoměřicích. Kostel sv. Martina v Mlékojedech vlastnil v tehdejší době kapitál 9.840 zlatých. Na oltáři v kostele se nalézal obraz, malovaný malířem Boroccio a rám je z roku 1696.

V roce 1592 vypukl v Mlékojedech velký požár, který zachvátil též kostel, u kterého shořela celá věž. V roce 1595 byla věž znovu postavena. V roce 1775 byla provedena přestavba kostela, věž však byla již opravena v roce 1595. V roce 1895 spadla korouhvička z věže kostela a byla uložena v litoměřickém museu. V roce 1910 uhodil blesk do věže a o těchto údajích byla v kostele zapuštěna deska. V roce 1916 byla věž znovu opravena. Při vyhoření věže u kostela sv. Martina v roce 1595, byla v Mlékojedech, na památku této události a na další ochranu proti ohni, postavena socha svatého Floriána. Zvony na kostele byly namontovány v roce 1691, novější v roce 1923.

Hřbitov byl toho času u kostela v Mlékojedech, ale v roce 1846 byl zlikvidován a pohřbívalo se v obci Prosmyky. Hřbitov v Prosmykách byl z toho důvodu v roce 1890 rozšířen. V roce 1582 řádil zde, tak jako v celé zemi, mor a totéž se opakovalo v roce 1680. Třetina obyvatelstva vymřela na tuto strašlivou nemoc. Z tohoto důvodu byla v roce 1681 postavena socha sv. Marie Bartolomějské – Sebastianské na náměstí v Litoměřicích. Na straně 12 německé kroniky je přiložen obrázek krytého mostu přes Labe u Litoměřic ze dne 24.3.1814. Část mostu je demolována, tři pilíře jsou nárazy ledu proražené.

Společenský život v Mlékojedech

Roku 1845 byl založen podpůrný spolek s dobrovolnými příspěvky, účelem tohoto fondu bylo podporovat poškozené občany, když se Labe a Ohře rozvodnily. Dále z tohoto fondu byly pořízeny čluny na přepravu osob při povodních mezi obcemi Mlékojedy – Prosmyky – Píšťany. Tento spolek spravoval vždy starosta obce. Dále v roce 1868 byl v Mlékojedech založen požární spolek, který byl jako druhý na okrese. Velitelem tohoto spolku byl Josef Pechar.

  • Roku 1873 byl též založen pohřební spolek a zakoupen první pohřební vůz.
  • Roku 1894 byla vystavěna obecní váha za 355 zlatých (dnes již neexistuje, byla umístěna vedle silnice na konci parcely domu čp. 75, kousek od autobusové zastávky směrem k domu čp. 75).
  • V roce 1914 byl proveden přívod elektrického proudu do Mlékojed.

Všeobecné údaje od roku 1925

Dle sčítání obyvatel, provedeném v roce 1920, měla obec Mlékojedy 75 obytných domů a 519 obyvatel. Mlékojedy byla obcí zemědělskou, a proto její obyvatelé byli povětšině zaměstnáni v zemědělství. V jarních měsících byla často povodeň, Labe se vylilo z břehů a zaplavilo celé okolí, a proto občané založili podpůrný spolek na ochranu ohrožených občanů a jejich majetku.

  • Dne 24.3.1814 byl proražen velkou vodou a ledem most přes Labe, který byl krytý a z větší části dřevěný.
  • V roce 1883 byla v Mlékojedech zrušena robota.

V létě roku 1933 byla v obci nová přírodní katastrofa, na polích se vyskytla strašná spousta myší, které nadělaly velké škody na polích. V roce 1934 bylo velké sucho, přes celé léto nezapršelo.

Události v Mlékojedech od roku 1938 do roku 1945

Dne 12.května 1938 byla vyhlášena první mobilizace. Dne 12.června se konaly volby, ve kterých jednoznačně zvítězila SDP strana Henleinova.

Z českých voličů byl pak ustanoven zástupce starosty. Jako všude probíhal i zde, v tak zvaných Sudetech, ostrý politický boj, a to hlavně německých nacionalistů (Henleinovců)proti českému obyvatelstvu a antifašistům.

Dne 21.9.1938 byl podepsán mnichovský diktát. Dne 22.9.1938 odstoupil ministr Hodža. Dne 23.9.1938 byla vyhlášena druhá mobilizace pro všechny vojáky do 40-ti roků.

Dne 30.9.1938 byl mnichovský diktát vyhlášen, osudný den pro Československou republiku a osudný den pro antifašisticky smýšlející občany v pohraničí ČSR. Při obsazování našeho pohraničí, byla obsazena dne 10.října též obec Mlékojedy, německou armádou. Předtím dne 6.10.1938 bylo rozhlasem oznámeno o hranici nového pohraničního území. Většina českého obyvatelstva opustila obsazené obce a stěhovala se do vnitrozemí. Také Terezín byl přeplněn českými uprchlíky z pohraničí, mezi nimi byli i němečtí antifašisté. Z Mlékojed se odstěhovalo 19 českých rodin a sice: Podrabský, Čarda, Frančík, Živec, Malák, Šlechta, Stein, Nový, Tyle, Hrdíček, Vanča, Hutaka, Herzing, Pěkný, Vylánek, Drahokrugl, Šuster, Svoboda a německý antifašista Schmidl.

Dne 4.12.1938 byly vyhlášeny doplňovací volby do Reichstagu (parlament) s výsledkem 99,55 %

Stav obyvatel: 428 obyvatel německé národnosti a 48 obyvatel české národnosti. Celkem 476 občanů obce Mlékojedy.